ČČK

Český červený kříž v Rozstání:

 

     ČČK má v obci Rozstání dlouholetou tradici. Je aktivní organizací, která svoji činnost zaměřuje hlavně na kulturní akce pro děti. V létě pořádá letní karneval, který je velmi pestrý , má plno soutěží a her zakončených diskotékou.

     Oblíbená Mikulášská nadílka s čertem a mikulášem je známá v celém okolí. Další akcí je tradiční masopust a pochovávání basy. V letošním roce se uskuteční 26. února 2011, v místním pohostinství. Členové jsou aktivní a  napomáhají kde je třeba.

    V současnosti má ČČK Rozstání 53 členů. Výbor má 7 členů. Předsedkyní je dlouholetá členka Paní Kopalová Ludmila .

 

 

 

 

 

.

Tradiční akcí ČČK je uspořádání masopustního průvodu, ukončeného pochováváním basy:

Co to je vůbec masopust ?

 

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy.[1] Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale,[2] vlastně "maso pryč"). Dnes se jako masopust (nebo karneval) označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.).

 

Charakteristika masopustu:

 

Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

 

Masopust v Česku:

 

V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.

V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, např. "na len" , "na konopě", "žabská" apod.

V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.

 

Masopust v Rozstání probíhá v duchu výše uvedených historických zvyklostí.  

Průvod masek projde celou vesnici, dům od domu. Již tento program je sám o sobě vyčerpávající.

Jak je zřejmé z fotografií . Konec průvodu je začátkem druhé části .

     A tou je tradiční pochovávání basy. Můžeme se pochlubit dlouholetou tradicí a zkušenostmi s

pochováváním basy .